Návštěva venerologie
JIŘÍ KOUDELA
AI Sora
AI Sora
Kdo přinesl tuto moč?
21. 2. 2026, 10:10

Je to radost koukat na tolik krásných, mladých, sympatických, nakažených lidí. Vůbec jsem tam nezapadl. Já a nějaký pupkatý podnikatel s kufříčkem. Při každém nadzvednutí sykl a v rozkroku se mu postupně rozšiřovala mokrá skvrna.

Můj milý deníčku .. řekl jsem si, že bych se měl dát vyšetřit, naposledy jsem byl před osmi lety a to je, řekl bych, dlouho .. navíc mne pobolívá prostata, jsem permanentně nadrženej, což neodpovídá věku a tak vůbec jsem si říkal, že by tenhle orgán potřeboval revizi .. ke své partnerce mám důvěru, ale člověk nikdy neví .. proto jsem navštívil pracoviště na Karlově náměstí, kam jsem na osmou hodinu přišel, měl oblečeny gumové rukavice, celý se potřel nanostříbrem od kolegy chemika a usedl na lavici mezi provinile se tvářící ustrašené mladé muže a koketně vyhlížející, většinou velmi odvážně oblečené, sexuálně výrazné mladé ženy. Někteří přicházeli i v páru ..

Je to radost koukat na tolik krásných, mladých, sympatických, nakažených lidí ..

Vůbec jsem tam nezapadl. Já a nějaký pupkatý podnikatel s kufříčkem, který se co chvíli do telefonu rozčiloval, jak to, že ty akcie nemohou prodat. Prý ať se toho zbaví hned a při každém nadzvednutí sykl a v rozkroku se mu postupně rozšiřovala mokrá skvrna.

Prošla kolem nás drsná sestra.

Rozdala nám průhledné plastové skleničky se šťopkou, které vypadaly jako na novoroční přípitek a jeden po druhém jsme odcházeli na toalety. Tam jsem si v průběhu operace musel sundat pravou rukavici, jinak bych se netrefil, ale naštěstí jsem na všechno myslel a měl jsem v kapse náhradní pár. Hrozně se mi v tom pařily ruce, nicméně infekčně nebezpečnější místo, než tuhle ambulanci, už si ani nedovedu představit.

Když jsem vyšel i se sklenkou žlutavé tekutiny a opět zasedl mezi hříšníky, všichni si ode mne odsedli včetně toho, který měl dle mírného třasu rozpoznatelnou syfilitidu třetího stupně. Všichni byli samá infekce, už na pohled různé opary, červené flekance, poruchy všeho možného, ale štítili se mých rukavic.

Uvažoval jsem, že si vezmu i roušku, ale bylo mi to blbý, tak jsem se snažil aspoň nedýchat a když bylo nejhůř, tak jsem se nadechoval přes kapesník. Všichni na mne zírali, nechápu proč. Měl jsem jen na hlavě kapucu, před pusou kapesník a na rukou chirurgické rukavice. Majkl Džeksn by to pochopil.

Přišel jsem na řadu.

Sestra, která by přeprala i mamuta mi obnažila přirození. To jí nestačilo a začala dělat různé stěry a prohlížet detaily. „Vše v normě, nic tu nevidím“ .. hlásila lékaři.

„Podle popisu to může být normální prostatitida“ prohlásil doktor.

„Máte stres? Jíte nezdravě? Pijete alkohol? Tak čemu se divíte?“ .. ucedil .. „Dáme to na kultivaci a přijďte za týden, ale podle mne tam nic nebude, vypadá to čistý“.

Tak ani nevím, zda mám být rád či ne .. uvidíme.

Vyšel jsem ze dveří a uviděl nejkrásnější dívku v červeném, jakou jsem kdy viděl. Nešla přehlédnout, výrazné poprsí, ideální boky, nádherně jemná a vyzývavá tvář, dvoubarevný melír, výrazné a zjevně drahé oblečení. Před vchodem na ni mával týpek z terénního BMW. Ona vešla ustrašeně dovnitř s rukou na podbřišku.

Když jsem ty lidi viděl, tak jsem se zařekl, že už to dělat nebudu ..

Doufám, že mi to předsevzetí vydrží aspoň týden.

A co Vy? Byli jste někdy na venerologii??




Deníček Vzpomínky Vztahy Společnost Zdraví Technika Návody

JIŘÍ KOUDELA
Vyzkoušel jsem už čtyři dodavatele elektřiny a plynu.
Zase mne vyhnali
Taková to byla pěkná reklama. Nám můžete věřit. Nabídneme vám vždy nejvýhodnější tarif. Už nehledejte. A zase nic. Za dva roky, po fixaci, v tichosti. Napálili mi zdražení jako ..
JIŘÍ KOUDELA
Můj konec v PRÁCI a POBYT v NEMOCNICI
Klepal jsem se zimnicí, následoval příkaz svléknout. Do karty zapsal „Je mu blbě“. Pak se zeptal na adresu a telefon plnoletých pozůstalých, které mají informovat. Když jsem ..
JIŘÍ KOUDELA
Lázně za socialismu aneb vzpomínka
Elektroléčba sovětským mikrovlnným přístrojem, velkým jako tři lednice, byla velmi silný zážitek. Přístroj hučel jako stará pračka a já měl pocit, že se mi zastaví srdce.
KAREL NOVÁK
Stavby, dělníci, peníze a lži
Kdysi jsem stavěl. Chtěli za omítnutí dvou místností ve sklepě 150 tisíc. Přitom kdybych to uměl, mám to maximálně za týden a materiál nestojí více než 25 tisíc.
JIŘÍ KOUDELA
Žijeme v nejlepší době a nikdy nebylo lépe
Všude slyším nářky, jak je všechno problém. Lidé jako otroci. Peníze je nutí k věcem, které by jinak nedělali. Žijí jen za bydlení a stravu. Samá starost. Stres a tlak.
JIŘÍ KOUDELA
Průvodce divokou noční Prahou.
Kluby před deseti lety.
Nepromluví s vámi nikdo celý den? Nemáte partnerku? Celé dny jen pracujete a pracujete a pořád někdo něco chce a odměna žádná? Pak je tu řešení. Úsměv, přízeň, zájem, vše je ..