Vzpomínky

Nůž má jednu zásadní výhodu, kterou pochopí jen ten, kdo se s ním skutečně sžil: nemusíte s ním mířit. U nože probíhá výpočet bleskurychle a automaticky přímo v mozku. Vy jen švihnete rukou čistě instinktivně. A kam se podíváte, tam se to zabodne.

Co se týče mé konkrétní zkušenosti s tehdy ještě Československou lidovou armádou, která teoreticky měla bránit pracující budující socializmus před imperipalisty, aby se pak po roce 1989 zaujala naprostý opak, a stala součástí NATO, proti kterému dříve víceméně úspěšně "...

Tento text je jen pro mne, abych si to mohl číst místo pohádek :) .. teorie mysli v praxi ..

Nůž má tu výhodu, že na rozdíl od pistole s ním nemusíte mířit. Ten výpočet probíhá bleskurychle a automaticky v mozku. Vy jenom švihnete rukou čistě instinktivně a kam se podíváte, tam se to zabodne. Tahle zbraň se postupně stává součástí vašeho těla.

Dnes tu mám takový vtipný příběh opravdového člověka. Psal se rok 1943 (asi) a můj děda se seznámil s ambiciózní dívkou. Té přišel jeho dělnický plat řemeslníka v dílně na kotrmelce malý a přesvědčila jej, že by na sobě měl začít pracovat.

Padl tady dotaz na postup a realizaci soulože s extrémně krásnou dívkou a na rozdíl oproti normální kopulaci. Tak jsem si řekl, že dokud si ještě něco pamatuji, že bych to raději podrobně sepsal. Samozřejmě připomínkám se nebráním a pokud k tématu kdokoliv cokoliv má, určitě to...

Co spolupráce se stavební firmou, to malér. Nejen u mne, ale i u všech, které vidím kolem sebe. Strejdovi dělají zateplení už pátej měsíc a přestože jsou v půlce a porušili vše, co ve smlouvě je, tak se ukázalo, že penále je asi 40 korun na den a s klidem mají drzost mu poslat...

Můj milý deníčku. To byla zase noc. Měl jsem to tušit už ve chvíli, kdy mi volal kolega Hotlajn a oslovil mne, že shání Viktora Čističe. Vzpomněl jsem si na známou filmovou postavu a nabídl se, že to zařídím. Nakoupil jsem velkou pixlu zrníčkatého louhu a vyrazili jsme k němu...

Jezdil jsem na tábory jako vedoucí. Fakt je ten, že základem je zkušenost a v žádném případě si ty malý tvory nepustit k tělu. Jsem hroznej dobrák. Děti mne sice milovaly, ale nedaly se uhlídat ani okřiknout. Vždycky jich zareagovalo jen 80%.

Právě jsem si pouštěl retro z archivu české televize. Štěpánku s čertíkem Bertíkem. Zpěvy SSM Izáka Dunajevského. Koukal na dobové reálie a uvědomil si, že jsem tak v háji z toho, že celé dětství a dospívání si člověk přejímá vzory chování, měřítek hodnot a připravuje se na svůj...

Každý den, každé nadechnutí je neopakovatelné. Člověk by měl být na světě rád. Plánovat, těšit se, to ano. Ale taky by mělo být jasné, že žádné zítra také přijít nemusí a člověk by měl být především spokojen s životem, který prožil.

Kdybych v roce 1978 někomu vykládal, že si jednou budou dospělí lidé hrát jako děti, vytvářet si virtuální světy, vést interaktivní bitvy a měsíc co měsíc za to platit část své výplaty, nikdo by mi nevěřil.

Chtěl jsem napsat článek Veverky, ale kolega chtěl téma Breberky, má ho mít. Pro zajímavost a také že jsem líný, tak jsem nechal druhou polovinu článku napsat umělou inteligenci, podle mne to ještě dlouho nebude ono. Posuďte sami.

Pivní festival. Něco, co jsem viděl jen ve filmech. A už je to tady. Pamětní zlaťáky, kroje, usměvavé servírky, velký stan, lavice, tisíce půlitrů, zástupy lidí. Ani nevím, jak jsem se tam ocitl. Prostě zvědavost. Když už žiji v hlavním městě.

Lokomotiva houká a brzdí. Tisíce tun nákladu za ní ji ale stále tlačí dopředu. Z okénka na mne křičí otec, ať uteču, že to rozjel moc. Pro autenticitu scény vydržím v kolejích do poslední chvíle a metr před nárazníky uskočím. To byl můj slavný film.

Už ve školce jsem jako dítě viděl, že když ti jednou někdy někdo něco dá, tak příště za to chce něco tvého, obvykle mnohem cennějšího a obvykle ve chvíli, kdy se ti to ani trošku nehodí.

Skippy, Skippy, věrný je náš kamarád. Dobrodružství, vrtulníky, lodě, jedovatí hadi, vysílačky, odvážní strážci, piloti a mezi tím vším malý kluk a jeho věrný klokan.

Elektroléčba sovětským mikrovlnným přístrojem, velkým jako tři lednice, byla velmi silný zážitek. Přístroj hučel jako stará pračka a já měl pocit, že se mi zastaví srdce.

Kdysi jsem stavěl. Chtěli za omítnutí dvou místností ve sklepě 150 tisíc. Přitom kdybych to uměl, mám to maximálně za týden a materiál nestojí více než 25 tisíc.

Nepromluví s vámi nikdo celý den? Nemáte partnerku? Celé dny jen pracujete a pracujete a pořád někdo něco chce a odměna žádná? Pak je tu řešení. Úsměv, přízeň, zájem, vše je k mání. Jak v americkém filmu.

Užasle jsem zíral na žáky, jak si střihají, kdo bude ochutnávat zelenou a kdo modrou tabletku. Šel jsem se o tom poradit se skupinovou vedoucí. Ta můj kroužek rozpustila, když jsem odmítal říct, kteří to byli.