Jen si tady dám shrnutí o co jde, protože bez znalostí s tím má člověk pak strašné potíže, takže tady jen napíšu víceméně bodově to, co je doopravdy pravda podle současných zákonů a soudů.

SVATBA - majetková smlouva před státem. Propojují se majetky, příjmy, vzniká SJM (společné jmění manželů).

Takové to jak si naivkové myslí, že nějaká předmanželská smlouva a rozdělení jmění všechno řeší, tak to je pravda jen částečně. Například pokud je na jednoho z manželů uvalena exekuce, automaticky je zablokován i majetek druhého a není to jakoby "omyl" jak si mnozí myslí, ale naprosto reálně při jakémkoliv majetkovém a finančním maléru jednoho v tom lítá i druhý až po uši, pokud došlo k věci jménem svatba. Svatba je zlo a nesmysl.

Pokud má vztah vydržet, musí všichni vědět, že je to dobrovolné a nic není jisté a dělá se to proto, že je v tom vztahu lépe než bez něj a že se dělá společný projekt rodina, který obnáší práci a oběti obou. Také se nesmí nabízet odměny za rozbourání vztahu tedy rozvod a dělení majetků. Také všichni musí vědět, že od začátku počítáte s variantou, že se to povede, ale i s variantou, že se to nepovede a že to opravdu není jediná alternativa ani nic zlého. Základem trvanlivých věcí je to, že všichni všechno ví a všechny věci jsou zcela jasné a férové a všichni vědí na čem jsou.

Takové to oblbování "neříkej moje, ale naše" a "přece bys nemyslel na to, že se to nepovede" a "miluju tě nikdy bych tě nezradila", to je od přírody, ony tomu věří, když to říkají, ale neznamená to vůbec nic. Naopak tím, že vyhovíte, absolvujete svatbu, všechno své odstřihnete a přizpůsobíte se a prostředky na případnou svou záchranu investujete do společného, to všechno v očích ženy znamená totální ztrátu vaší ceny a ona pak velmi dobře ví, že vás má úplně v hrsti. I kdyby to byla v době, kdy uděláte sebezničující kroky, totální zamilovanost a vzájemné spojení a absolutní důvěra, s léty se všechno změní, obvykle do dvou tří až pěti let. Takže to opravdu nikdy nedělat. Za své finanční a existenční bezpečí (střecha nad hlavou peníze na jídlo, nebýt vydíratelný), za to jste zodpovědní jen a jen vy.

Pokud se člověk nechal domanipulovat až do svatby a teď má rozvod, řeší se to a platí zákony a pravidla viz níže.

ROZVOD - je dobré se na všem domluvit, ale mnohem důležitější je znát zákony a to dobře. Je potřeba si uvědomit, že to, že jedna strana má při domluvě a tvoření dohody právníka či právničku, tak ten právník tam není proto, že by znal zákony a že by udělal rozdělení shodné jako by udělal soud. Ale ten právník dělá jen to, že vytvoří papíry, které nepůjdou u soudu napadnout. A v těch papírech mohou být i úplné nesmysly a věci, na které nikdo neměl nárok, ale pokud to podepíšete, tak už pak dál není o čem.

Kamarád si lebedil jak jsou s jeho bývalkou inteligentní, že uzavřeli dohodu a usnadnili si soudy. Když se uzavře dohoda o dětech či majetku, soud to jenom vezme a schválí a hodí do rozsudku a není to na pět až osm stání plus odvolání jako když je spor. ALE !!! Myslet si, že jsme ušetřil tím, že právničku platí druhá strana může mít za následek to, co se stalo kamarádovi, že dostal od rodičů byt po babičce, ten prodal za milión a ten přihodil k hypotéce za kterou se koupil byt v Praze a na půlku toho bytu měla podle smlouvy vyhotovené právničkou manželky právo manželka (což je nesmysl, bylo to za peníze, které patřily do výlučného vlastnictví jeho, bylo to dědictví), ale právnička dělala, že je to tak ok, její starost to není, klientka to chtěla, připravila smlouvu, ve které to tak je a on to podepsal a tím to skončilo.

Ušetřil dvacet za vlastního právníka a přišel o mega. A zjistil to až za pět let, že to podle zákona mělo být jinak, ale reklamovat to nejde. Podepsal to jako kdyby podepsal, že daruje ledvinu, kdo měl na co nárok je po podpisu už fuk. To nikdo neřeší. A soudy s jeho exmanželkou ho pak stejně neminuly, když jí došly prachy, svlíkla ho skoro z kalhot. Kdokoliv má dobře placené zaměstnání, ten se nesmí rozvést, protože to je to nejjednodušší vzít výplatní pásku a vypočítat z ní výživné. Naopak různí obskurní OSVČ a jednatelé s.r.o. minimum. Firma je na tom špatně, pořád a u všech. Klasika.

Takže nevěřit právníkům, které platí někdo jiný vůbec nic, klidně půjdou těžce proti zákonu i když vás budou ujišťovat, že se jim to jeví v pořádku. Jde jen o ten váš podpis, za který dostali odměnu nebo jen věc chtějí mít snadno z krku. No a vlastní právníci je kapitolka sama pro sebe, protože jediné, co dává smysl, je si nastudovat zákony sám nebo se poradit s pěti lidmi, co už se rozváděli, ale nejspíše vám nikdy neřekne jasný celek, ale vždy se dozvíte jen střípky. Třeba já měl odborníka, který studoval v Plzni (a nepochlubí se) a prostě ty zákony nebo spíš praxi podle mne neznal a klidně mi tvrdil, že důležité je do tří let podat návrh na vypořádání SJM, ale pak že prý soud má povinnost zjišťovat rozsah a přidávat tam vše co najde. To byl naprostý nesmysl. Jediné, co z toho byla pravda bylo, že žaloba na rozdělení SJM se skutečně musí podat do tří let od skončení manželství, ale soud dle NOZ nového občanského zákoníku vůbec nebude nic řešit co jste tam nenapsali a v rámci ušetření si práce se bude snažit rozsah SJM vždy minimalizovat. Ta podstata věci je, že soud začne až po těch třech letech, kdy už nejde cokoliv změnit. Co v žalobě není to neexistuje, co jste vyspecifikovali "přesně" a pak to bylo více, smůla, měli jste si říct o víc nebo to formulovat ve smyslu "pokud bude důkazním řízením zjištěna vyšší hodnota, je požadována polovina." Jak uvedete jen jasné číslo, tak smůla.

Tedy nejdříve se při rozvodu řeší jestli oba souhlasí s rozvodem a zda jejich šu.... (intimní život) už skončilo. Pokud neskončilo, tak se to natahuje, pokud jeden nesouhlasí s rozvodem, zase problémy, řeší se hnusy emoce, pomluvy, špína, odporné. Každému, kdo uvažuje o svatbě, bych doporučil jít k soudu na nějaký rozvod (vstup je zdarma, sednout si tam může kdokoliv z ulice a dívat se a poslouchat i kdyby jen proto, že je venku zima nebo nuda). Jednání je veřejné. Na jednom jednání o sexu sedělo v místnosti asi 30 pubertaček z nějaké ekonomky a hltaly každé slovo. Můžou.

A když to vypadá, že se rozvádět bude, začne soud řešit děti, komu které připadne, výživné a tak. To obnáší asi 3 návštěvy psycholožek nějaká vyšetření i s dětmi, pokud není shoda, tak nějaká odbornice tím, co sesmolí a nechá si to zaplatit 20-40 tisíc za elaborát. S vyjmenovanými psychotesty, které jsou dělané tak, že to nejde vyplnit dobře a všechny odpovědi jsou horší nebo menší zlo a uhodnout to jde, ale vyplnit něco musíte a už v tom lítáte. Interpretace je pekelná, hrají si s vámi jak s myší, pošpiní oba, nechají si to zaplatit a u soudu koukáte jak blumy, jak jste nevhodní, že vás měli snad vykastrovat, než jste si začali dělat děti, takhle nějak ten posudek vždycky vyzní. A nejlíp to všechno zná a nejlepší je ta odbornice :) co vydává posudky pro všechny hnusné, aby jí nikdo nemohl vyčítat, že někomu fandí. Při prohlídce v domě si chtěla odskočit, v posudku jsme se dočetli, že máme na záchodě hodně saponátů a čistících prostředků a proto se domnívá, že se trpí přehnanými úzkostlivými stavy s důrazem na extrémní čistotu plus, že by se mohlo platit na výživném více, když jsme si za přebytečné peníze koupili dva jary navíc, to je celé za to, že jsme ji nechali odskočit na našem wc :) a předtím všechno nevyklidili, aby neměla co šmírovat. Dvacetistránkovej posudek a tam i tahle hovadina a člověk zírá.

Takže jen, že vás čekají setkání s "příjemnými" lidmi a placení spousty hovadin, které nařídí soud a za které byste normálně nikdy nedali ani korunu. Plus setkání se sociálkou atd. Ale finančně nejdrsnější skupina jsou právníci. Musí se dát fest pozor na to, co je tarifní odměna a co je smluvní odměna. Tarifní odměna se počítá z majetku, o který jde v procentech za každý úkon a vzhledem k nesmyslným cenám nemovitostí ke kterým se přičítá i hodnota hypoték a dluhů, místo aby se odečítala, tak klidně za běžný rozvod to může vyjít na půl milionu na tarifní odměně i výše. Právník vám třeba řekne, že se budeme řídit tarifní odměnou, ale už vám sám od sebe neřekne, jak se počítá a kolik to dělá, tedy určitě je nutné se PÍSEMNĚ s právníkem PŘEDEM domluvit na smluvní odměně za úkon, obvykle tři tisíce za půl hodiny až hodinu práce a čtyři až šest tisíc za jedno stání u soudu. Neustále to zdražuje, ty ceny jsou z dob, kdy jsem to řešil.

Nějaké kreativní řešení nebo strategii a použitelnou radu či ušetření peněz lze čekat jen od těch nejlepších a možná ani to ne. Oni mají své jisté, lidského neštěstí je dost, placeni jsou podle času a úkonů, stejně jako lékaři, nemají motivaci být úspěšní, pokud jim nenabídnete milion v případě výhry a ani pak většina nic nepředvede, protože jsou to spíše papíry a rutina.

Tedy pokud jste precizní, je lépe si vše nastudovat sami a řešit sami. Potíž je, že bez právníka se k vám u soudu chovají výrazně hůře, ale jde to ustát a opravdický soud je vždy až na odvolání u krajského soudu, tedy je potřeba to brát tak, že okresní soud je jen o tom, abyste dali do spisu a okomentovali všechny důkazy a tvrzení, protože to už se pak u krajského soudu nic doplňovat nově nesmí, ten vychází striktně z listin okresního soudu. Ale to, že okresní soud vydá rozsudky toho nejjednoduššího typu, to je prostě normálka, tomu se nedivit a jen mít už předem připraveno odvolání, kde si vytipujete co všechno je nestandardní a prvoinstanční soud to louskat nejspíše nebude. Odvolání je potřeba mít hotové předem, protože pak na to máte jen 15 dnů a to se nedá precizně stihnout, tedy je pak potřeba jen editovat připravenou věc. Klasika je, že soud vynese rozsudek, ale odůvodnění rozsudku, proti kterému se jde odvolat sesmolí až za půl roku (to je nejzazší termín, někdy ho využijí). Takže blbý rozsudek znáte, ale jak k němu došli netušíte, tak je potřeba to mít napsané rámcově a pak to do 14 dní doladit a odeslat odvolání. Počítá se, kdy jim to přijde, ne kdy jste to odeslali. Hlavní jsou odvolací důvody dle zákona. Člověk nic nezkazí pokud jich tam uvede více.

Stejně tak v žalobě o SJM se mi hrubě neosvědčilo to, že právníky učí na škole, že žaloba má být co nejstručnější a co nejpřesnější. Tedy nezapomenout u každé položky kterou precizně popíšete také dopatlat větičku, že pokud se v průběhu sporu zjistí navýšení uvedené částky, delší období, nebo dojde k jiným změnám ve specifikaci uvedeného bodu, tak požadujete navýšit rozsah kompenzace s ohledem na zjištění provedená soudem a důkazy předložené soudu. Náš tam napsal jen to, co se vědělo přesně, půlku toho ještě nenapsal, protože "to za to nestojí" a "to by nám soud nedal" a pak člověk zíral, co všechno proteklo mezi prsty. Jakmile máte i jen podezření, že je někde něco ulitého, co nejde ověřit, získat k tomu důkazy nebo podklady protože to má pod kontrolou ten druhý, tak popsat klidně obecně a jen uvést, že požadujete, aby důkazy získal soud a vyčíslil částky a podíly až dle důkazů. Místo toho náš právník tam napsal přesně jen to co našel, kde si nebyl jistej, tak to vynechal a byl hrdej, jak je to precizní. Pak jsem se u soudu chytal za hlavu, že byl nárok na mnohem více, ale v žalobě jsme požadovali jen minimum a definovali to tak přesně, že jsme měli smůlu ve všem, co se pak zjistilo navíc, tak nám z toho nic nedali. Prostě ta větička o navýšení tam v žalobě chyběla. Kdybych jí psal já (dnes) a dal tomu měsíc života s dohledáváním úplně všeho a precizním popisem mnohem lepším, vždy alespoň ze tří stran popsat stejnou věc, aby nemohlo být mýlky nebo špatně pochopeno, tak by tam ta věta byla a nestalo by se to.

Počítejte s tím, že protistrana vám lže nebo lhala dlouhodobě a klasika je, co se mi stalo, že jsem byl uveden v omyl, že týpek tvrdil, že přístavba domu, která není ani na katastru, tedy to nejde ověřit, není papír, tak že je vedená ve firmě a že by se z ní muselo platit dph a plno keců a nakonec u soudu vyplynulo, že to tak není, že je to vedené na osobu a to jsou přesně věci, které není jak ověřit, věc v katastru není, neexistuje papír, kde by bylo napsáno čí to je, stavební úřad vás podívat na povolení a projekt nenechá, jedině soud a to už je pozdě. Pozemek není váš, do firemního účetnictví se nedostanete a pokud uvěříte kecům a neuvedete v žalobě obě možné varianty, tak vám to jen soud škrtne, že chcete vypořádat podíl z firmy, ale ta věc ve firmě není a že jste ji neuvedli tak jak ve skutečnosti je, tedy na fyzickou osobu, protože jste to nevěděli a škrtnuto a prachy jsou fuč.

Další důležitá věc, kterou nám odborník z Plzně utajil bylo to, že existují VNOSY. To je něco, co se z vašich prachů, práce, věcí čehokoliv, investovalo do majetku druhého, který už měl před manželstvím. On mi zcela otevřeně do očí tvrdil, že nic takového nejde a pokud se dělalo na cizím a investovalo do toho, že je to blbost toho, kdo to dělal, nic nedostane a tečka. Takže nezapomenout na vnosy, čím více se toho tam napíše, tím lépe a soud to pak klidně proškrtá, ale jak něco vynecháte, tak jste v loji. V žalobě musí být úplně všechno co chcete, po třech letech od rozvodu se tam už nedá přidat ani hřebík. A žaloba se musí podat do těch tří let od rozvodu. Rozvod je datum, kdy "bylo rozvedeno manželství", datum z rozsudku. Pokud si protistrana vzala všechna auta a nic nedala nebo věci o které se chcete soudit a všechno má ten druhý, je potřeba to řešit předběžným opatřením. Pokud vybral hypotéky a vy peníze nemáte, mělo se to řešit policií, která vás sice odmítne s odvoláním, že to má řešit soud, ten to ale také neřeší, pokud mu nedoložíte papír od policie. Papíry, papíry na všechno papíry, nenechat se odbýt, na všechno důkazy. Na co není papír, to u soudu neexistuje. Svědky tam absolutně neberou nebo jen formálně. Berou jen znalce a jen své.

Pak důležitá věc v průběhu manželství. NIKDY ale opravdu NIKDY nedávejte NIKOMU žádné peníze z ruky do ruky. Všechno vždycky přes účty a schovávat si bankovní výpisy. O ty ale může i kdykoliv požádat soud a jsou klidně i 15 let zpátky k dispozici (alespoň zatím byly .. pro soud). Takže když mé milé dal její tatík sto tisíc a ona je předala bejvalýmu a ten si za ně postavil fasádu na svém domě, tak když není důkaz o předání, je to jako by si z nich udělala táboráček (s týpkem jsem tohle probíral, odpřísáhl mi "Já ji přece neošidím" a pak u soudu jasně že to popřel a skončeno). Stejně tak kamarád s dary od příbuzných, babička mu nosila dvoutisícovky, super, neexistovala na to v bance ani čárka, nikdy se to nestalo.

Pak "předžalobní výzva". Nikdy na ni nezapoměňte. Vždy je potřeba navrhnout ještě před soudem mimosoudní řešení a v rámci předžalobní výzvy ho poslat (pokud možno datovkou, přinejhorším doporučeně, ale v tom případě lépe od právníka, že tomu se věří, co v té obálce bylo). A až když není žádná reakce nebo ještě lépe protistrana vás pošle dopr. tak se podává návrh k soudu. V předžalobní výzvě by měly být stručně paragrafy, částka nebo požadované věci, ale striktně v souladu se záklonem, aby soud viděl, že jste se mu snažili ušetřit práci a že za to může ten druhej. Teprve když je předžalobní výzva odeslaná a myslím měsíc se nic neděje ani po urgencích, tak se posílá žaloba soudu a v ní v příloze ta předžalobní výzva i případná reakce žalovaného.

Na papíry je lepší mít právníka, ale je to drahé a musí být jasně předem dáno kolik co stojí a být o tom smlouva, že se jede na smluvní odměny nikoliv na tarifní. Na druhou stranu vzory na všechno jsou na netu a když interpolujete deset ukázkových dopisů, cca z toho něco vyleze a u soudu vás stejně budou brát bez právníka skoro jako neandrtálce, tak je to fuk. Pokud se spor spustí, celý okresní soud je stejně jen o tom, aby byl spis plný věcí, o kterých pak odvolací krajský soud rozhodne. Je to obdoba jako u obvodního lékaře, který jen vydává recepty a řeší triviální choroby, a pak je na řadě specialista, který vám to srdce změří.

Jinak pozor, platí se soudní poplatky a myslím, že u SJM se na odvolačku platí znovu to samé podle rozsahu majetku plus dluhů o které jde. Takže to dělá docela velké peníze i kdybyste se jen soudili o garáž.

Jinak jediné dva klíčové elaboráty, kdy někdo řeší, co jste tam napsali, je žaloba a pak odvolání. Všechny ostatní dopisy a sdělení berou s velikou rezervou. Jen tyto dvě lejstra, žaloba a odvolání se skutečně vyplatí nafouknout a dát do toho co nejvíc věcí a popsat je co nejpřesněji a nic nevynechat a odargumentovat to co nejlíp, protože tomu se vyhnout soud nemůže a přečíst a nastudovat a vzít v úvahu jedině tyto dvě lejstra musí. Tedy většina ostatní věcí je sice skládačka a důkazy nebo žádosti o označené důkazy, které si má vyžádat soud, ale žaloba a odvolání jsou věci, kterým se musí dát měsíc intenzivní práce a nevynechat nic, jedinou věc ani jediný argument a nastudovávat zákony a hlavně judikáty, což jsou vlastně návody k rozsudkům, co chcete, aby byla pravda, aby se rozhodlo tak jak se rozhodlo, protože těmi je každý soud vázán. Judikát nejvyššího soudu všem nižším soudům říká, jak mají v podobných věcech rozhodovat. Judikáty jsou na netu a navíc mají právníci přístup k nějakým svým. Hlavní věc, která se chce po právníkovi, pokud ho máte, je, aby našel judikát, vzor, který vyhovuje tomu, co chcete a je ze situace obdobné k té vaší. Když ho najde a když jde aplikovat, je v podstatě vyhráno. Okresní soud ho může ignorovat, ale krajský se podle něj řídit bude.

U soudu se neremcá, mluví se slušně, pokud možno pravdivě, s pokorou. Je potřeba tam vytrvale opakovat to svoje, na lži protistrany reagovat jen minimálně vždy větou "S tvrzením protistrany nesouhlasím, jedná se o polopravdy a nepravdy". Když soudce naštvete, švihne vám pořádkovou pokutu až 50 tis. Já zatím viděl jen, že s ní strašili. Ale i tak to bylo drsné.

Na otázky soudkyň je třeba dávat pozor, viděl jsem, jak se snaží člověka nachytat nebo dotlačit někam, aby si to mohli ulehčit, třeba aby alimenty platil současný milenec, tak je otázka "nakupujete spolu" ? A jedna blbá odpověď a statisíce v pr.. takže být ve střehu a čekat jen to nejhorší. Dost často se stává, že jakoby soud "nepochopí" to co mu říkáte a otáčí to, proto věci, které chcete sdělit soudu se neříkají jednou, ale aspoň pětkrát, pokud to vypadá, že nebylo porozuměno plus je třeba kontrolovat neustále co soudce diktuje do protokolu, případně se přihlásit a poprosit o zapsání klíčové věci. Příště nebude nikdo vědět nic, kromě toho, co je v protokolu.

Není vůbec důležité co se u jednání říkalo, pokud to není napsané v protokolu. Takové ty pocity, jak měl kdo navrch, nejde o předvolební debatu, jde jen o to zapsat do protokolu to, z čeho bude pak vycházet rozsudek. Na to je potřeba pořád myslet, jste tam všichni jen kvůli tomu protokolu. A je potřeba si hlídat každé slovo co se tam nadiktuje. A pokud se nelíbí, tak se ozvat. Pokorně, slušně, přihlásit se, ale nenechat to být, pokud to alespoň trochu jde a pokud jde o věc, která není zcela nepodstatná.

Setkal jsem se s tím, že i vlastní právník člověku zakáže řešení, které pak vede k úspěchu a doporučuje mu řešení běžná, která vedou jen k remíze nebo v horším případě k prohře. Takže je potřeba si uvědomit, že jsme všichni jen lidé. Pokud jste úplně blbí, je dobré to nechat vymyslet právníka. Ale pokud jste trochu schopní kombinovat a a nejste líní si všechno nastudovat a narvat do hlavy, tak je pravděpodobné, že když se nabiflujete to samé co on, že vymyslíte třeba i něco lepšího než on. Nikdo nad vámi nebude přemýšlet doma nebo ve volném čase nebo v jiné půlhodině, než kterou jste si zaplatili. Tedy u právníků bych si nejvíce cenil zkušenosti a praxe, tedy podle mne čím mladší tím asi horší, pokud není součástí kanceláře, kde starý praktik rozdává rady a řeší strategii předem. Zákon je nastaven tak, že když máte právníka, tak jste tam vy a právník. Ale když chcete, aby věc řešil zkušenější kamarád místo právníka, musíte mu dát plnou moc a už tam nesmíte jít vy ani právník. Složité. Nově je v zákonech tuším pokuta půl milionu za poskytování právních služeb od neprávníka nebo tak něco.

A úplně nejlepší je se neženit, co je vaše je vaše, co je druhého je druhého, soudy o děti jsou grátis, platí se jen znalkyně. Ale soudy o SJM jsou velmi drahé a peklo a rýžovačka na poplatcích soudu i úkonech právníků a pokud neošetříte, že jedete na smluvní odměnu a oni to v tichosti počítají z posčítaných dluhů a majetku, výsledek za nula (dluhy se od majetku odečtou), ale oni mají pro svůj výpočet výsledek naopak dvojnásobek hodnoty majetku (dluhy k majetku dle směrnice přičítají), tak prostě pak abyste příštích pět let vydělávali jen na splacení odměny právního zástupce. Na to pozor.

A to je asi tak všechno. Pod sto tisíc vůbec nemá cenu k soudu chodit a obtěžovat. Je to služba státu, stejně jako policie a bezplatné zdravotnictví :) Už tři roky nemůžu najít zubaře a mám prohlodaný přední zuby kazem, kterej bych neměl, kdyby můj bývalej matlák zubař nedal pidi plombičku mezi dva zuby (aby si mohl naúčtovat 800 když nebyl žádnej problém), čímž poškodil oba zuby najednou a protože neumí a jeho plomby bílé se smršťují a vypadnou, tak vzápětí ta plombička milimetrová vypadla a do dírky se dal kaz i když si to čistím jak blbej, tak dírka je dírka a už to jede a oba přední zuby (jednička a dvojka) postupně průhlední. A už mě poslalo do háje asi 9 zubařů a prostě na to nemám nervy. Vůbec je nezajímá, že mám problém a kazy na pohotovosti neřešej. A měsíčně platím dva tisíce za nic.

A tak je to se vším :)) Jsem s tím smířen .. a nevadí :)))) Tak budu hnusnej, je to stejně fuk.