Můj milý deníčku. To byla zase noc. Měl jsem to tušit už ve chvíli, kdy mi volal kolega Hotlajn a oslovil mne, že shání Viktora Čističe. Vzpomněl jsem si na známou filmovou postavu a nabídl se, že to zařídím. Nakoupil jsem velkou pixlu zrníčkatého louhu a vyrazili jsme k němu domů.

Povedlo se mu ucpat odpad tak dokonale, že jsem vypotřeboval celou pixlu a zalil to asi 3mi varnými konvicemi vroucí vody než došlo k explozi. Voda v potrubí začala samovolně pumpovat, vyděšení sousedé vybíhali na pavlač a čučeli, co se to děje, když jim z odpadu v kuchyni a ve sprše prská horká žíravina. Nakonec se ucpaný odpad doslova prorazil a slavili jsme úspěch.

Předesílám, že jde o retro text, který neodpovídá současným společenským normám. Je to story stará 12 let a dělat z ní woke a femi agitku a řešit, abych nikoho neurazil, to by byla jen zbytečná pakárna. Prostě to tak bylo a předem varuji slabší povahy a lidi co se urážejí, aby nečetli v žádném případě dále. Zbytek není o mé zodpovědnosti, víc výstrah už jsem dát nemohl. Takže to dál NEČTĚTE, fakt ne. Je to můj soukromý text a pokud ho bude někdo číst, zakazuju to a porušuje tím zákon webu. Jsou to jen moje poznámky a omylem jsou odemčené, že je neumím zamknout. Tím jsem snad současné legislativě vyhověl a dál je vše na tom, kdo si je jist, že nebude naštván a neodnese si PTSD. Takže ještě jednou. NEČTĚTE to !!! Zakazuju to.

Kolega měl tendenci se mi odvděčit nějakým intenzivním erotickospolečenskonočním zážitkem. Tak jsem byl večer pozván do našeho oblíbeného podniku, kde měla minule tanečnice tak silnou menstruaci, že zakrvácela tyč.

Už když mne tam vezl kolegův kamarád taxikář a zahráli si spolu hru, že mu vracel stovku a "sudá nebo lichá .. sudá" (z Bony a klid) a taxikář přišel šmahem o stovku, tak mi bylo jasné, že ten už nás zpátky neodveze a že jedu zpátky pak noční tramvají. Nakyslý smrad bezdomovců a strašná sebranka kolem třetí hodiny ráno, to se dá jen pod narkózou. Takže jsem věděl, že večer bude intenzivní.

Přidal se k nám i mladý ambiciózní perspektivní budoucí řídící pracovník z kolegovy firmy. Dvě hoďky jsme se smáli blbostem, které původně ani nebyly k smíchu. Já vyprávěl oblíbenou scénu, jak jsem si omylem koupil dům na aukci, kde jsem byl jen na čumendě. Když jsem se přihlásil s dotazem, co bude dál, když nikdo přihodit nic nechce a oni na mne zařvali zvedněte číslo a tak jsem ho zvedl. A poprvé, podruhé, potřetí a byl jsem majitelem nemovitosti, než jsem se stačil leknout. A to jsem chtěl jen tehdy prozkoumat jak vypadají aukce. Taková ruina a tak daleko, hrůza.

Vzhledem k tomu, že domek s rozpadlou střechou předtím viděl jen na satelitním snímku, tak mne čekalo velké překvapení. Najatá firma vyklízela sklep plný mrtvých králíků na mixomatózu nebo co to bylo. Přitom jsem zjistil, že bývalý majitel byl nedobrovolně odejit a krumpáčem rozmlátil všechno od střechy až po odpady a okna. A všechny místnosti potřísnil trusem. Těžko říct, zda toto bylo také schválně. Podle infa, které jsem dostal, tam ten člověk dokázal žít rok bez vody a elektriky a se zavřenou kanalizační šachtou kvůli neplacení, než to úplně vzdal a stal se regulérním bezdomovcem. Být majitelem tohoto baráku byla poukázka na velmi kvalitní depku. A to dlouhodobě.

Zezačátku, první půlrok jsem se tam jen chodil dívat jak to chátrá, protože jsem fakt netušil kde začít. Teď už se to sice domu trochu podobá, ale síly mi to vzalo víc než dost. A na začátku byla ona slavná aukce. Ale zpět k noční akci.

Nějak jsem nepočítal drinky, barmanka nám při míchání neobvykle přála a po nějaké době jsem zjistil, že se moje pravidelná úterní deprese z telefonistů proměnila v poměrně rozvernou náladu. Začal jsem navádět mladšího kolegu vedle sebe k neuváženým činům. Cizinci cpali slečnám do kalhotek dvoustovky a ty to braly jako samozřejmost (za úsměv dvoustovka). Já jsem si chválil slečnu, co vypadala jako klon mé první platonické lásky (není vyloučeno, že to byla její dcera). A kolega tam básnil o unylé dívce, které říkám krycím jménem Kleopatra. Vypadá tak. Havraní vlasy, nosánek nahoru, prsíčka dvojky, unylý úsměv, a je tam už snad třetím rokem a fest mne nudí.

Nicméně kolega z ní byl nadšen, tak jsem mu dal originální radu, ať dívce namísto bankovky podá vizitku, když už blbě prošustroval ty eura, co jí tam nacpal hned zezačátku. A ona se uculila, nasadila si podprdu a odešla. S vizitkou (kde je uveden jako společník rádoby best firmy) měl větší úspěch, než by člověk čekal. Slečna si ji narvala do pípíp sama, pak si vzala jeho brýle a dělala s nimi opičky aniž by jí došlo, že on ji nevidí .. bez brýlí :) nakonec mu je vrátila.

Mezitím tam Angláni a Němci dělali jako vždy bugr. Puberťáci tam navzájem machrovali, až to nebylo hezké. A po tom, co jsem zkontroloval detailní tělesné proporce klonu mého někdejšího idolu a byl jsem překvapen, že i ty bradavky má výrazně větší než je zvykem, stejně jako to, co jsem viděl před dvaceti lety, tak jsem z toho byl vyvalen. Buď je to stejná DNA (nepravděpodobné) a nebo platí to, co tvrdím pořád, že xicht je otiskem těla a že určitý tvar tváře, nosu, úst, obnáší i určitý tvar genitálií a další tělesné proporce a abnormality. Různé herečky z péček mne o tom Xkrát přesvědčily. Když jsou si podobné v xichtě, jsou si obvykle podobné i jinde. Někdejší best hvězdička Tracy Lorx měla opravdu nehezká prsa a děsně sexy tvářičku a o 10 let později se objevila jiná se stejným typem tváře a jaké bylo překvapení, když vyndala prsa a ony vypadaly jak dva neforemné špičaté pytlíky místo standardů, na které je dnes už člověk zvyklý.

Kolega, co dal vizitku se nám ztratil se slovy, že zítra musí do školy a už jsme byli s Hotlajnem jen dva (tu přezdívku má z dob, kdy mi dělal za tisícovku měsíčně horkou linku na telefonu pro mé klienty, zatímco já jsem musel být přes den v práci, abych si na své šílené a nesmyslné podnikání vydělal). Vyšli jsme před podnik a kolega mne překvapil výzvou "Dáme sloup ?"

Zní to absurdně a nikdy bych nevěřil, že budu schopný hrát v jednu ráno na Staromáku stupidní hru, kdy se honíme kolem sloupu s oběma rukama na tyči a vyhrává ten, kdo dohoní toho druhého. Když jsem potřetí prohrál a sloup se začal viklat, raději jsem toho nechal. Jako další cíl výpravy byla určena kurevní ulice Ve smečkách.

Peníze jsem prakticky neměl, věděl jsem, že se mi tedy nemůže nic stát, zato jsem měl svůj oblíbený nůž na koberce (lehký, ostrý, skladný, bezpečný). Nosím ho vždy od té doby, co na něj udělali reklamní akci ti s těmi spadlými mrakodrapy. Už na mne párkrát útočila nejrůznější paka silnější než já, ale nikdy jsem ho nepoužil. Mám totiž plán. Dlouho utíkat a zkusit setřást toho, co mne chce zmlátit a až mne konečně chytí, přejet mu tím přes pazoury a pak utíkat dál.

Haló propuklo u vchodu, kdy si ostraha s pípajícím detektorem nenechala vymluvit, že mám v kapse určitě nůž a že to není sušenka. Nakonec jsem dostal lístek jak od šatnářky a nůž mi byl zabaven s tím, že mne ta gorila, co vypadala míň jako opočlověk, tak mi vykládala, že to co mi právě zabavili je nejhroznější zbraň. Že tímhle sejmuli teroristi ty dva mrakodrapy, že propašovali na palubu nože na koberce a že je to ostré a strašně nebezpečné a že tím rozřezali pípíp i piloty na cucky. Kolega, co byl se mnou, všem dokola vytrvale tvrdil, že jsme celé odpoledne pokládali koberce a nikdo mu to nevěřil :)

Vstoupili jsme dovnitř a já ztuhnul. Šero až do červena, na place se svléká jakási "tanečnice" co nemá ani prsa, ani zadek, ani xicht, vlastně to byl skoro kluk a všude plno stolů a kolem nich postává 3x víc slečen, než je hostů. Pokusil jsem se uprchnout na záchod, ale zašel jsem o dvoje dveře dál a ani přesně nevím, kam jsem to vlezl, ale někdo mi něco anglicky děsně naléhavě vysvětloval.

Kamarád přišel k baru a dostal informaci, že je úplně jedno, co si dá, že všechno stojí 500,-. A že prý se vyplatí si dát flašku za 1500 a že tím nesmírně ušetří. To jsem mu rozmluvil s tím, že prostě ani náhodou. A že já za tyhle peníze pít nebudu a vypnul jsem na baru ventilátor, co mi foukal do xichtu. Během pár minut se atmosféra nesmírně zahustila.

Barmanka kolegovi přinesla třetinku koly za 200 a s neuvěřitelnou drzostí mu řekla, že je tady zvykem dávat 100 dýžko a on jí ho dal. Zacloumalo to se mnou. Ale než jsem se stačil pořádně rozčílit, přihnula se ke mě 120 kilová matróna ruského typu s prsy osmičkami a zeptala se mne "Sex ?" Zalapal jsem po dechu a řekl jí, že dneska ne. Odešla.

Dotázal jsem se kolegy, kam mne to vůbec zavedl. Čekal jsem podnik o dva levely výše, než je náš oblíbený "zelený", kde slečny nevydupávají do rytmu s opovržením nad chlíváky, co je přišli očumovat, ale kde se usmějí, zakomunikují, vše v seriózní rovině bez nějakých tlaků a rozhodně bez nabídek sexu.

Najednou jsem si uvědomil, že mne někdo zezadu nesmírně něžně a zkušeně hladí po zádech a šíji. Otočím se a dáma jak z pralesa (musel jsem použít opis, pravé slovo je dnes zakázané). Uculila se na mne a anglicky se mne ptala jak se mám a takové ty kydy. Řekl jsem jí, že jsme Češi a odešla jinam hned po tom, co jsem si kolem krku uvázal na uzel svou děravou mikinu a vystavil Prestige.

Vzápětí jsem se od kolegy (mívá přezdívku Metrosexuál) dozvěděl, "Ty vole, ty vypadáš jak nějakej hroznej strejc z venkova". A chtěl pokračovat, ale v tom okamžiku jsem udělal pohyb s fatálními následky. Zvedl jsem ze stolku, kde jsme seděli, papírek, kde byly ceny jako je 1999 za 5 minut tance na stole a podobné nesmysly. A slečny z okolí zavětřily a každá chtěla být tou, která bude tančit (zatímco já jsem se smál, jak může být někdo takový idiot a dát za pět minut křepčení nějalé kozy hromadu stovek, které vydělává celý den a možná déle).

Jakmile byl ceník ve vzduchu, napětí u okolních stolů prudce vzrostlo. Přiběhla k nám snědá tančnice a příjemně se na nás uculila. Uculil jsem se na ni také a sdělil jí, že nemáme peníze, že jsem tu na exkurzi a jsem z vesnice. Kolega se mého prohlášení tak lekl, že převrhl colu a tanečnici totálně zlil její deseti centimetrovou sukýnku, která zprůhledněla ještě o něco více a slečna si s rozpaky přisedla, protože musela čekat až oschne.

Nějaká stará dotěrná rašple, co obcházela stoly a sbírala popelníky, se k nám naklonila, zda si dáme nějaké pití. Se smíchem jsem řekl, že ne a ona pak, že bychom měli alespoň zaplatit drink slečně. Koukl jsem na slečnu a řekl, že také ne a zeptal se slečny, zda jí to nevadí. Bylo vidět, že takové socky tam nemívá každý den. Byla totálně v šoku. Ale pak se rozpovídala a nakonec už jsme se těšili až konečně odejde. Ani žádný drink nedostala a ve finále by měla za to, co jsme si museli poslechnout, zaplatit minimálně dva drinky ona nám.

Já vím, že jsem taková vrba a lidé se mi rádi svěřují. Ale na tomhle místě jsem to nečekal. Vysvětlil jsem jí, že jsem truhlář z vesnice, že jsem v Praze prvně a že mne kolega vzal sem a že se bojím, aby na to nepřišla moje žena.

Nejdřív byly nablblé poznámky, pak mi vysvětlila, že je také z vesnice. Pak že Praha je strašně zlá a chudák holka tu musí být drzá a drsná, aby se prosadila. Že žije v podnájmu se dvěma kamarádkami a po nocích dělá tohle a přes den někde maká. Vykládala o tom, jak je strašně nešťastná, že nemá chlapa, protože všichni chlapi v Praze chtěj jen to její tělo a nikdo nechce ji. Že ji i na normální diskotéce vždycky někdo pozve na drink a pak se jí zeptá, zda se bude šu... u něj nebo u ní. Vyprávěla jak nenávidí chlapy a jak jsou to debilové a že ten její minulej neuměl koupit ani lednici a jak když našla v jeho posteli svou kamarádku, tak jak ho zmlátila tak, že má v xichtě jizvy od drápanců doteď. Začal jsem mít z tohoto nestabilního děvčete tak trochu strach.

Namísto, aby byla přítulná, dotěrná, tulila se nebo se snažila nás neuměle rozptýlit, jako to pak zkoušely maciny kolem, tak tahle se dostala do ráže, nadávala na celej svět. Na ty svině podnikatelský, co si zaplatěj a myslej si, že jí budou ponižovat a že to maj v ceně. A že je sice jiná, ale že ji vytáčí, když za ní přijde desetileté (jiné zakázané slovo) a říká jí "Ty seš naše, nedáš mi cigáro ?" .. pak proklínala úřednice, že jí všude před nosem přibouchnou přepážku. Pak minulého přítele, co ji okradl. A s hrdostí nám popisovala, jak ji jiný přítel vydržel třičtvrtě roku chodit k práci naproti a dávat kytky a stejně ho nepřipustila, taková ona je charakterní, že buď láska (z její strany) nebo nic.

Kolega Hotlajn na diskusi ohledně vztahů, že "všichni chlapi jsou svině a chtějí po holce jen to jedno" prohlásil, že "si to nemyslí" a já jsem byl slečnou vyzván, ať mu jednu vrazím.

Naprosto mne fascinovala absurdnost situace, že jsme v sexuálním podniku a sexuální pracovnice se vzteká, že po ní chce někdo sex :)) .. teda nebyl to vyloženě bordel, ale o erotice tam bylo všechno. Tak já pokud nebudu chtít dělat se střelným prachem, tak nepůjdu dělat střelmistra do lomu :) .. ale radši jsem nic neříkal a soucitně pokyvoval hlavou.

Ona pak pochválila jaký jsou na venkově správňácký chlapi. Jen mi dala dobrou radu, že musím být mnohem věští svině a ne blbej dobrák, jakej jsem a hlavně že jsem hrozně pomalej, když mi vůbec nedochází, že jsme v podniku, kde bez peněz vůbec nic nejde a že musím dávat pozor, aby mne někdo nevyužil a neublížil mi, že takoví dobráci nemotorní jsou snadnou obětí podrazáků a sviní, kterých je plná Praha. Pak měla taneční číslo a odběhla.

Rozhlédl jsem se kolem sebe a došel jsem k závěru, že v kteroukoliv denní či noční hodinu potkám po Praze na každé ulici v centru více hezkých dívek, než je v tomhle podniku, ze kterého se mi líbila jen jedna jediná (která se líbila samozřejmě všem a byla v jednom kole). Při procházce kolem stolů, abych nasál atmosféru, protože jsem tam teď na exkurzi a už tam nikdy nepůjdu, tak jsem ucítil opět pohlazení na zádech a za krkem.

Nejdřív jsem se podvědomě lekl, zda to není můj úchylný bývalý nadřízený z podniku, kde jsem dal radši výpověď, který se proslavil tím, že hladil po zádech všechny své podřízené až do doby než ho povýšili na ředitele (měl otce v představenstvu - takhle to chodí v českých firmách). Ale ukázalo se, že mne teď po zádech hladí zase jiná tentokrát malá (zakázané slovo) v červeném prádélku a žvatlavým hlasem roztomile hrajíc si na panenku mi něžně šeptá cosi anglicky.

Sdělil jsem jí, že "No many". Ještě mne třikrát pohladila a odešla.

Pak to na mne zkusila ještě nesmírně dekorativní východní TOP blondýna a když jsem jí řekl, že jsem Čech (bylo k ránu, cizinci už téměř odešli), tak s nesmírným nadšením chtěla komunikovat, že ona "rozumí" a jestli si může k nám někam přisednout, tak jsem jí řekl, že snad později a dozvěděl se, že už se bude končit, tak ať nekecám.

Na to kolega prohlásil, že zítra musí do práce a že hodina na spánek je málo. Tak jsme vyrazili na čerstvý vzduch a pak dolů Václavským náměstím. Já měl kliku, že moje tramvaj stála úplně mimo zastávku před stánkem s hamburgry a tramvaják si tam zrovna jeden kupoval. Tak jsem přistoupil společně s tramvajákem a spokojeně se dosunul domů.

Bylo to zajímavé, bylo to nové, bylo to drahé a už tam nepůjdu. Nicméně jako exkurze fajn :))

Já objevuju noční život až poslední dva roky .. A to stejně jen proto, abych pak byl ve finále rád, že jsem doma v bezpečí a nikdo nic nechce :) A jaké jsou vaše zkušenosti tohoto typu ?