Víte, proč se muselo zdražit pečivo a chleba ? Protože ho už lidé dávali žrát prasatům a dobytku a vyplatilo se jim to. S tím se už přece nedalo vůbec nic dělat. Muselo se zdražit.

Také proto vám prodavačka některé věci prodá jen dva kusy a víc ne, protože s tím jinak lidé plýtvají, vykoupí to a na ostatní nezbude.

Cituji:

V procesech padesátých let byly takové kreatury a byly tak drzé, že si normálně přivedli lidi, kteří je znali, aby jim dosvědčili, že jsou slušní a že je to všechno omyl. A víte milé děti, jak to dopadlo? Jak ti lidé poslouchali, co všechno za skutky udělali jejich známí, tak sami odcházeli ze soudní síně a odmítali svědčit.

Proč jsi neodpověděl na pozdrav sovětské soudružce? Co si o nás budou potom myslet? Myslíš si, že se učíš rusky jen proto, abys odpovídal "ja něpanimaju"?

Okamžitě dej ten prapor někomu jinému. No to je ostuda, ty nevíš, jak se máš oblíct? Texasky a s rudým praporem? Kde jsi to viděl? Soudružko, soudružko, tenhle má zase v puse žvejkačku .. vyplivnout!

Víte děti, co je to porno? Něco naprosto odporného. Nikdy byste nevěřili tomu, co jsou vůbec schopní lidé natočit a jaká jsou to prasata! Vyhněte se tomu obloukem. Fakt by se vám z toho udělalo špatně. Buďte rádi, že to neznáte.

Četla jsem nedávno knížku nějakého mladého spisovatele. Nějaké Memento. Kdyby to vydalo lékařské nakladatelství, tak to ještě chápu, ale co jsem tam četla, takové věci, se divím, jak to, že tohle vůbec někdo dovolí vydat. Ty popisy tam.

A kdo odejde z průvodu předtím, než dohraje sovětská hymna, ten dostane poznámku.

Tady si někdo myslí, že když ukončil školní docházku, že už na něj nikdo nemůže. Tuhle jsem šla kolem hasičárny a jeden z těch volů (opravdu, oni si navzájem říkají vole) mě ani nepozdravil. Není pro mě problém jít na uliční organizaci a já vím, kde bydlí a oni už mu dají znát, co je to slušné chování. Hlavně, že si myslí, že skončil školu a může všechno.

Pojďme si číst z městské kroniky tu napínavou část, jak naše občany postřílela ustupující německá armáda po tom, co je měla před sebou jako rukojmí a za městem mají pomníček. Víte děti kde?

Určitě to děti také znáte, když člověk jde spát a ráno se probudí unavenější než večer, že si nějak divně lehne a všechno ho brní a spíš omdlí než usne. A to mám na sobě spodničku ušitou z padáku, kterým na konci války tady seskočil za městem spojenecký pilot. Zůstal tam po něm ten padák, tak jsme to s maminkou rozstříhaly a je to krásně jemná látka. A to zlí imperialisti nutili černochy, aby za ně nasazovali krk. Ti kotláři byli všichni černoši. Víte děti, co to byli kotláři?

Dodatečné info z roku 1990, že prý "dnes zakázané slovo" vůbec k letectvu nepouštěli a měli své "dnes zakázané slovo" útvary, ale nikdy to nebylo namixované a obvyklý dojem, že v letadlech lítají "dnes zakázané slovo" byl dán kyslíkovou maskou pilota, která byla tmavá a kuklou.

A to je ze vzpomínky na soudružku a její glosy asi tak všechno.

Jak popsala průběh svého usínání, tak dnes by ji AI hnala k lékaři. Tehdy ani netušila, že má slabé srdce a u zubaře jí zabila injekce při zcela běžném zákroku.

Nebyla fanatička, myslela to dobře. Dnes by určitě kázala o demokracii stejně přesvědčivě. Podle osnov. Jakýchkoliv.

Což mi připomíná kolegu důchodce, který se jako sedmiletý naučil árijský pozdrav a měl tím problém i v šedesáti letech. Při vstupu do kanceláře každé ráno zdravil "Co nejuctivější h... ..la prosím." Na člověku se doba prostě podepíše.